Klasicky jsem se u filmu nebála, občas mě dostala nějaká lekačka, ale nic z čeho bych si nadělala do kalhot. Strach přišel až po filmu, když jsem se chystala spát. Moje bujná fantazie si vymyslela, že mě někdo sleduje zpod postele (taky vždycky když zhasnete utíkáte jako o život do postele, kam na vás nemůžou příšery?) a jakmile jsem zhasla, tak "stál nademnou".
Naštěstí jsem kvůli tréningům tak unavená, že i kdyby stál za dveřma vrah, tak usnu. Podobný zážitek s prožíváním hororů se mi stal někdy v patnácti, kdy jsme s kamarádkou sledovaly Zrcadla. Pár dní jsem se na sebe nemohla kouknout do zrcadla, protože co kdyby tam na mě číhal můj ďábelský odraz?
Už jsem ale asi moc stará na to, abych prožívala horory, tak jsem začala prožívat Disneyovky. Každá Disneyovka na kterou kouknu mě tak dojme, že hystericky brečím ještě asi 20 minut po stopnutí filmu. Když jsem byla malá, u pohádek jsem nikdy nebrečela. Čím to je?
Každopádně, ráda animáky od Disney shlédnu víc než jednou, protože kromě toho hysterického pláče mě naplňují i čistou radostí a můžu se na těch 90 minut skrýt před realitou.
Top horory
- V zajetí démonů 1, 2
- Zhasni a zemřeš
- Mama
Top animáky
Jaké top filmy máte vy? Napište do komentářů :)
Žádné komentáře:
Okomentovat